Test Nikkor 80-200mm F2,8 AF D ED

18. ledna 2006

Obsah balení:
Objektiv je dodáván v kartonové krabici, která svou tuhostí připomíná krabici na pizzu. Dostat nepoškozenou krabici až k zákazníkovi musí být opravdu problém, protože je tak tenká, že musí trpět samodestrukcí. Naštěstí samotný objektiv je v oválném, černém, velice pevném pouzdře (označeném CL-43A). Pouzdro je svou velikostí úctihodné, vyložené červenou látkou připomínající semiš a v dolní části a odklápěcí části je vyztuženo pěnovou gumou. Zavírá se na kovový "obrtlík" a určitě nehrozí samovolné otevření pouzdra. Pouzdro má i dva kovové úchyty, kterými je možné provléknout dodávaný řemínek a nosit tak objektiv třeba přes rameno (snad jenom v nouzi). Vzhledem k velikosti pouzdra jej asi těžko budete nosit na reportážní výlety a u většiny uživatelů patrně stráví valnou část svého života ve skříni. Standardní součástí dodávky mimo záručního listu a návodu (nikoliv v češtině) je ještě přední a zadní krytka na objektiv. Pokud vám ve výčtu chybí sluneční clona, tak si ji budete muset přikoupit zvlášť (typ HB-7) bratru za 500,- Kč.

Popis objektivu:
Jak již z názvu objektivu vyplývá, jeho rozsah je 80-200 mm při neměnné nejnižší cloně 2,8. Po nasazení na Nikoní digitální zrcadlovku obdržíte objektiv s odpovídajícím ohniskem 120 - 300 mm. Objektiv není typu DX, tj. můžete jej směle a bez problémů použít i na klasických kinofilmových zrcadlovkách Nikon. Jedná se o tzv. "dvouprstencové" provedení - ovládací kroužky jsou dostatečně široké, odpor tak akorát, otáčení plynulé a bez vůle. Zoom s vyznačenou stupnicí 80, 105, 135 a 200m se přesunuje z jedné krajní polohy do druhé velice rychle díky "rychlému" převodu - necelých 90 stupňů. Rozsah ostřícího prstence je již poněkud větší (odhadem 130 stupňů), což je ovšem dobře, protože při nastavení na ohnisko 200mm a cloně 2,8 musíte při ruční ostření zaostřit přesně. Mezi oběma prstenci je umístěn přepínač mezi manuálním a ručním ostřením - je ve formě úzké objímky, k jejímuž posunu mezi volbou A (automaticky) a M (manuálně) musíte ještě zmáčknout malý stříbrný "čudlík", který slouží jako pojistka. Vyzkoušel jsem změnu i v rukavicích - žádný problém. Snadnost a rychlost přepnutí mezi automatickým a ručním ostřením je dosti důležitá vzhledem k tomu, že to není zaostřování AF-S, kde si můžete automatické zaostření ihned doladit ručně bez přepínání režimů. U systému AF si musíte vybrat - buď - nebo a musí to jít rychle. Hezčí (a rychlejší) řešení mi ale připadá přepnutí režimu ostření posunem celého zaostřovacího prstence směrem dopředu a dozadu, jako je to např. u Tamronu 90 mm/2,8. Manuálnímu ostření není co vytknout, automatické ostření, ačkoliv není typu AF-S s ultrazvukovými motory, jako jeho brácha v provedení AF-S, pracuje velice rychle - právě proto ovšem také s fotoaparátem mírně "škube", zvláště při prudkých změnách vzdálenosti zaostření. Jistě nejenom díky světelnosti objektivu je automatické ostření i velice spolehlivé (testováno na D70, D200, D2x). Spolehlivost ostření roste samozřejmě i v závislosti na měřícím systému ostření fotoaparátu. K ještě rychlejšímu ostření napomáhá i malý přepínač na přední objímce objektivu FULL - LIMIT. Jak s názvu vyplývá, FULL znamená, že při ostření prochází objektiv celý rozsah od 1,5m do "nekonečna". Jestliže přesunete přepínač do polohy LIMIT, záleží na tom, kam je objektiv při přepnutí zaostřen. Pokud provedete přepnutí při zaostření objektivu nad 3 metry, bude nadále ostření probíhat pouze od 3 metrů do "nekonečna". Pokud naopak přepnutí provedete při zaostření objektivu pod 2,5 metru, bude nadále ostření probíhat pouze od 1,5 do 2,5 metru. Tím se dostáváme k malému "hluchému" místu odhadem mezi 2,5 a 2,8 metru, který není pokryt. Ale s těmi 30 centimetry se dá určitě žít. Výhodou přepínačů tohoto typu je, že ostření probíhá v daném úseku rychleji. Skoro bych se přimlouval i za větší členění - např. od 20 metrů do nekonečna apod. - např. při snímcích v přírodě by automatické ostření nerozhodila každá větvička, která se ve větru dostane do ostřící zóny. V návodu je zajímavá zmínka - při velkých mrazech nebo extrémním horku se může mírně měnit ohnisková vzdálenost objektivu - z tohoto důvodu lze objektiv zaostřit ještě kousek za "nekonečno". Na rozdíl např. od objektivu Nikkor 18-200(3,5-5,6 VR), je doporučeno zaostřit přesně při nastavení na 200mm a poté přejít případně na nižší ohnisko - velice praktické, u citovaného objektivu 18-200 je tento způsob prakticky nepoužitelný (ale zase má jiné výhody). Přední čočka objektivu se při ostření sice otáčí, ale pro nasazení filtrů to není na závadu - ty se šroubují do prstence kolem objektivu a ten se neotáčí (cena filtrů na 77mm průměr potěší také - prodejce). Celkové provedení objektivu je precizní a odpovídá poloprofesionální ceně, která v okamžiku tvorby této recenze (leden 2006) se pohybuje kolem 35.000,- Kč vč. DPH (oficiální cena Nikonu v Německu 1.239 EUR).

Tabulka kombinací zaostřovacích režimů a nastavení kroužku pro volbu ostření na objektivu:

* Pro automatické ostření na fotoaparátu Nikon F-501 musí být přepínač ostření v poloze "A", v poloze "M" nelze zaručit ostření bez chyb.

Objektiv není typu "G" a proto na něm najdete i clonový kroužek se stupnicí od clony 2,8 do 22. Je ovšem tak blízko bajonetu a je tak úzký, že musíte doufat, že jej posouvat nebudete muset :). Při použití programové nebo clonové automatiky jej nastavíte na červeně vyznačenou clonu 22 před nasazením na tělo přístroje a v této poloze jej můžete zajistit malým přepínačem vedle clonového kroužku.

Na objektivu je trvale (nejde sundat) i objímka s aretací pro uchycení na stativ, která je otočná o 290 stupňů.

Použitelné a nepoužitelné příslušenství:
Nelze použít vzhledem k nebezpečí poškození kontaktů: automatické mezikroužky PK-1 a PK-11 (místo toho použijte PK-11A), kroužek K1 a automatický kroužek BR-4 (použijte BR-6 a BR-2A). Objektiv nelze použít současně s AF hledáčkem DX1 na fotoaparátu Nikon F3AF. Toto "starší" příslušenství by mělo být obsaženo v Nikon katalogu zde.
Telekonvertory: lze použít typy TC-14A*, TC-201* a TC-14B (*možný výskyt lehké vinětace). Některými uživateli fotoaparátů Nikon D70 jsou hlášeny nepřesnosti v ostření při nastavení na clonu 2,8 a ohnisko 200mm. Jako konvertor by snad měl fungovat i Kenko Teleplus 300 2x (bez záruky).
 

Testovací snímky

Všechny originální snímky byly pořízeny fotoaparátem Nikon D2x do formátu NEF (RAW) a následně převedeny programem Nikon Capture v. 4.4. do JPG v maximální kvalitě. Po kliknutí na snímek získáte jeho plnou velikost (cca 6 MB). Všechny výřezy jsou provedeny ze snímků v JPG a uloženy ve formátu TIFF, aby nedošlo k vícenásobné kompresi - po kliknutí na náhled výřezu si tedy můžete stáhnout plnou velikost výřezu ve formátu TIFF (cca 350 kB). Snímáno samozřejmě ze stativu. Ohnisková vzdálenost je uvedena dle stupnice na objektivu - pro Nikon-digitály ji nezapomeňte vynásobit x 1,5 a uvědomte si, že na digitálních zrcadlovkách není pro zobrazení využito celé obrazové pole objektivu, nýbrž jeho lepší - středová část. Proto kresba či vinětace na kinofilmových přístrojích může vypadat jinak (netestoval jsem). Všechny snímky jsou bez úprav (pomineme-li prostý převod z NEF formátu - pokud vás zajímá, jaký je rozdíl mezi přímo fotografovaným snímkem do JPG a snímkem po převodu RAW--JPG, podívejte se sem):
 

F	80 mm	135 mm	200 mm
2,8
4
5,6
8
11
16
22
Výřezy - střed
	80mm	135 mm	200 mm
2,8
4
5,6
8
11
16
22
Výřezy - okraje
	80 mm levý dolní roh	135 mm pravý horní roh	200 mm pravý dolní roh
2,8
4
5,6
8
11
16
22

Doposud jsem slyšel na tento objektiv z hlediska obrazové kvality samou chválu a nyní již vím, že oprávněně. Všechny snímky jsem snímal současně do formátu NEF (RAW) - po převodu přes NC v. 4.4 do nejvyšší JPG kvality jsou zde - a ještě do nejvyšší kvality formátu JPG, jakou D2x umožňuje. Tento způsob má svůj účel - jednak mne zajímalo, zda budu schopen poznat rozdíl mezi dvěma takto vytvořenými JPG snímky a dále tak lze velice dobře posoudit množství detailů na snímcích - čím více detailů zachytí objektiv při dané cloně, tím větší je datový objem JPG snímku, protože dochází k menší kompresi ploch, které fotoaparát vyhodnotí jako souvislé. Zde je tedy tabulka, při jakých clonách objektiv kreslí nejostřeji, seřazeno od nejlepší kresby k nejhorší:

*Testy jsem prováděl i na ohnisku 135 mm, které není v tomto testu snímky prezentováno.
Žádné překvapení se nekoná, tyto vlastnosti má každý slušně vychovaný objektiv. Nejlepších výsledků dosahuje na kratších ohniscích na clonách 8 a 5,6, na delší je třeba malinko přiclonit a tak se na první místo dostala i clona 11. Ovšem rozdíly mezi clonami 5,6 až 11 jsou velice malé a mírným zostřením v editoru se dají lehce "dohnat". Navíc rozdíly zde patrné mezi výřezy 200x133 bodů (v originále je výřez ve formátu TIFF velikosti 428x284 bodů) budou patrné většinou pouze na velkých formátech - originální snímek má 4288x2848 bodů). Výřez TIFF tedy představuje 1/100 celkové plochy. Dobrou zprávou je, že úbytek kresby směrem k okrajům je opravdu minimální, stejně tak jako velmi mírné poduškovité zkreslení nad ohnisko 135 mm. Zajímavější je ovšem tmavší podání všech snímků, pořízených na cloně 2,8 na všech ohniscích, zřetelně patrná i na zde prezentovaných snímcích - vypadá to, že skutečná světelnost objektivu není 2,8, ale odhadem tak 3, ačkoliv objektiv hlásí fotoaparátu clonu 2,8. Není to nic závažného, ale je to vlastnost tohoto objektivu, nikoliv pouze testovaného kusu.

Vinětace

Běžné snímky
Po kliknutí na snímek plná velikost (bez jakýchkoliv úprav, fotografováno přímo do JPG na D2X z ruky - ostrost snímání nastavena na "mírně zvýšená" - viz tabulka s hodnotami v úvodu testovacích snímků. Ohnisko uvedené dle stupnice objektivu, pro digitál Nikon si vynásobte opět krát 1,5.

1) 200mm-F2,8-1/750s	2) 200mm-F2,8-1/750s	3) 145mm-F2,8-1/1600s
4) 200mm-F2,8-1/350s	5) 200mm-F6,3-1/100s	6) 200mm-F2,8-1/320s
7) 200mm-F8-1/750s	8) 80mm-F2,8-1/6000s	9) 80mm-F8-1/750s

S objektivem byla radost pracovat. Není tak rychlý při ostření jako Nikkor 70-200/2,8 AF-S VR, ale pořád je rychlý dost. Při otevřené cloně má objektiv vynikající "bokeh" aneb pěkné rozostření objektů mimo hloubku ostrosti - nemalou měrou se na tom podepisuje 9ti lamelová clona. Aberace, i když se navzdory optickým kvalitám projeví, je na velmi dobré úrovni - nenechte se zmást snímky 7 až 9, musel jsem se dost namáhat, než jsem je našel. V plném rozlišení ji ještě uvidíte na držadle kočárku na snímku č. 6, kde je mimo hloubku ostrosti. Z celkového počtu cca 120 pořízených snímků jsem si jí při prohlížení všiml právě pouze na uvedených záběrech, kde je na první pohled patrná. Na snímku č. 9 můžete vidět i odolnost objektivu na protisvětlo - velmi ostré zimní slunce.

Alternativní výrobky ze stáje Nikon:

70-300MM F4,5-5,6G AF ZOOM NIKKOR - cca 5.000,- Kč
55-200MM F4-5,6G AF-S DX - cca 8.000,- Kč
28-200MM F3.5-5.6G AF IF-ED ZOOM NIKKOR - cca 11.000,- Kč
70-300MM F4-5.6 AF OBJEKTIV ZOOM-NIKKOR D ED - cca 12.000,- Kč
18-200MM F3.5-5,6G AF-S DX VR ZOOM-NIKKOR IF-ED cca 23.900,- Kč (novinka 2006)
80-200MM F2,8 AF D ED - testovaný objektiv - cca 35.000,- Kč
80-400MM F4.5-5.6 D VR ZOOM-NIKKOR - cca 52.000,- Kč
70-200MM F2,8G AF-S VR IF ZOOM NIKKOR - cca 58.000,- Kč

Od testovaného objektivu existuje ještě verze 80-200/2,8 AF-S IF-ED, kterou se mi však v cenících českých dodavatelů nepodařilo nalézt. Cena tohoto objektivu se může pohybovat kolem 65.000,- Kč - pokud mi někdo napíše, kde jej sehnat, děkuji.
Vysvětlivky: G=nemá clonový kroužek, AF-S - ultrazvukové ostření, DX=použitelný pouze na digitálních zrcadlovkách, VR=optická stabilizace objektivu.

Ceny jsou orientační pro naznačení poměru mezi cenami.