Test Tamron Z 150-500 mm F/5-6.7 Di III VC VXD

(A057Z)

Všechny dosavadní testy objektivů zde
Galerie snímků objektivů s bajonetem Z zde

Technické parametry  Mechanické provedení  Ostrost  Bokeh   Aberace Nejkratší zaostření  Přesnost ostření
Stabilizace  Protisvětlo  Zkreslení  Vinětace Konvertor Galerie  Závěr

27.07.2024
Přehled objektivů všech výrobců s bajonetem "Z"

Objektiv k testu zapůjčil. www.penta.cz

Ano, není to zcela neznámý objektiv. První kusy tohoto objektivu se objevily v roce 2021 pro bajonet Sony, v roce 2022 pro Fuji a v říjnu 2023 byly dostupné první kusy pro bajonet Nikon Z. Jistě není náhodou, že se verze pro Z bajonet objevila až poté, co se na trh dostaly objektivy Nikon Z 100-400 4.5-5.6 S (říjen 2022) a Nikon Z 180-600 5.6-6.3 (srpen 2023).  Tamron je zatím jediným výrobcem, kterému bylo dovoleno vyrábět objektivy s bajonetem Z pro plnoformátové snímače pod svou značkou, ale to ještě neznamená, že bude předbíhat Nikon :) Zatím všechny objektivy Tamron (ať již se jmenují Nikon nebo Tamron), mají výborný poměr cena/výkon.

K 1.7.2024 má Tamron pro bajonet Z k dispozici ještě další 3 objektivy:

Tento objektiv jsem již testoval v roce 2021 na fotoaparátu Sony A7-RIII - na celý test se můžete podívat zde. Tenkrát nebyla jiná možnost a jako odkojený Nikoňák jsem potřeboval pro navigaci v menu  Sony telefonickou konzultaci od skalního "Soňáka". Vzhledem k tomu, že test byl poměrně podrobný a všechny vlastnosti týkající se kvality obrazu jsou na verzi objektivu pro bajonet Z stejné, omezím se v tomto testu hlavně na rozdíly mezi objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností s bajonetem Z obdobného rozsahu. Prakticky jediný dva adepti na srovnání jsou zmíněni již výše. A který z těch tří si vybrat? Dělat podrobný srovnávací test všech tří objektivů by bylo časově neúnosné. Ono už jen obstarat všechny 3 zde porovnávané objektivy současně je docela fuška.

*Ceníkové ceny výrobců/dovozců k 1.7.2024
** Objektiv je vybaven USB-C konektorem pro aktualizaci firmwaru, která se provádí přes program Tamron Lens Utility. V programu lze nastavovat u tohoto objektivu ale pouze naprosté minimum funkcí - např. u objektivu Tamron Z 35-150/2-2.8 Di III VXD je to násobně více.

Jak vidno, tento objektiv je posazen rozsahem ohniskových vzdáleností tak nějak mezi dva výše zmíněné objektivy s tím, že jeho světelnost na nejdelší ohniskové vzdálenosti je na 500 mm o chloupek horší než u objektivu Z 180-600.

Co můžeme z technických údajů vyčíst:

- 180-600 má nejvyšší hmotnost, přesahující 2 kg a také největší průměr filtru a rozměry

- 100-400 má nejnižší hmotnost cca 1.5 kg, nejmenší průměr filtru a na nejkratší ohniskové vzdálenosti nejlepší světelnost, nejlepší poměr zvětšení pro snímky na blízkou vzdálenost, ale je také výrazně nejdražší

- 180-600 jako jediný nemění při změně ohniskové vzdálenosti svou délku (také je nejdelší)

- Tamron má 7 lamelovou clonu, ostatní 9 lamelovou a je nejlevnějším objektivem z trojice

- všechny objektivy mají vlastní optickou stabilizaci (ocení majitelé Z30, Z50, Zfc), jsou utěsněné proti stříkající vodě. Nejvíce odolný bude pravděpodobně Nikon 100-400, pyšnící se písmenem "S" ve svém názvu

- všechny objektivy mají antireflexní vrstvy a ultrazvukové ostřící motorky - Nikony mají krokové, Tamron lineární - rozdíl v konstrukci neznám, rozhodující bude rychlost ostření
- Pouze Tamron má stativovou patku Arca-Swiss kompatibilní, takže pro Arca-Swiss stativové hlavy není třeba další kus plechu

Popisovat vše znovu je na tomto místě zbytečné a bylo by to nadměrně rozsáhlé. Podrobnější popisy najdete u samostatných testů jednotlivých objektivů - v případě Tamronu jsou údaje v testu objektivu s bajonetem Sony zde.

Konstrukce tohoto objektivu pro Sony, Fuji a Nikon se liší pouze v maličkostech, optická stavba je stejná. Mění se např. provedení přepínačů na objektivu:

Sony

Nikon Z - jak vidíte, zmizel přepínač režimu stabilizace i zapnutí/vypnutí stabilizace na objektivu a objevil se nový přepínač NON-LINEAR/LINEAR. LINEAR = rychlost ručního ostření bude při otáčení ostřícího prstence kontstantní, NON-LINEAR = rychlost přeostření bude závislá na rychlosti pohybu ostřícího prstence.

Sluneční clona, přední i zadní krytka je standardní příslušenství objektivu.

Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):

Nikon Z 100-400mm - f4.5 na 100 mm	Nikon Z 100-400mm - f5.6 na 400 mm
Tamron Z 150-500 - f5.0 na 150 mm	Tamron Z 150-500 - f6.7 na 500 mm
Nikon Z 180-600 - f5.6 na 180 mm	Nikon Z 180-600 - f6.3 na 600 mm
Berte to jen jako ilustraci - nemáme shodné ohniskové vzdálenosti ani clonová čísla.

Nastavení fotoaparátu Nikon Z9 pro všechny zde publikované snímky, není-li uvedeno jinak:

Snímky pro test ostrosti jsem si půjčil z testu s fotoaparátem Sony - není jediný důvod, aby tomu bylo u Nikonu jinak.

150 mm
Clona		levý horní roh	střed	pravý dolní roh
5,0
5,6
8
11
16
Nejostřejší snímek získáte na clonovém čísle 5,6. Zajímavé je nepatrné snížení ostrosti na clonovém čísle 8 (není to chyba testu, ověřeno opakovanou expozicí).
200 mm
5
5.6
8
11
16
Nejostřejší snímek získáte na clonovém čísle 8
300 mm
5,6
8
11
16
Nejostřejší snímek získáte na clonovém čísle 8.
400 mm
6,3
8
11
16
Nejostřejší snímek získáte na clonovém čísle 8 až 11.
500 mm
6,7
8
11
16
Nejostřejší snímek získáte na clonovém čísle 11 a opět se zde projevuje jako na ohniskové vzdálenosti 150 mm mírný pokles ostrosti na clonovém čísle 8 - tentokráte ale pouze na okrajích snímku.

Závěr: Ostrost je skutečně výborná a nejlepší je prakticky vždy o jedno clonové číslo výše, než je maximální světelnost na dané ohniskové vzdálenosti. Na clonovém čísle 16 se již na všech ohniskových vzdálenosti projevuje neostrost obrazu vlivem difrakce - ale kdo by tímto objektivem fotil na clonu 16? Velice potěšující je, že objektiv je velmi ostrý již od nejnižšího clonového čísla na dané ohniskové vzdálenosti a rozdíly na prvních třech clonových číslech jsou skutečně minimální. Mějte na paměti, že se díváte na výřezy odpovídající tiskové velikosti fotografie 180 x 120 cm!!!

Původně jsem měl v úmyslu udělat podrobný porovnávací test všech tří zde porovnávaných objektivů z hlediska ostrosti na srovnatelných ohniskových vzdálenostech. Už jsem je měl i všechny pohromadě. Ale je to nejen časově, ale i finančně náročné a ochota lidí zaplatit alespoň malou částku za test je prakticky mizivá, jak prokázal i poslední test Nikonu 35/1.4. Takže nebudou. Možná i vy patříte do skupiny lidí, kteří nejsou ochotni na testy přispět ani korunu - těm několika málo jedincům, kteří na testy alespoň pár stovek ročně přispějí, tímto děkuji, jsou vzácnou výjimkou. Takže nabídnu srovnání pouze ve zkrácené verzi:

U všech objektivů nastavena ohnisková vzdálenost 400 mm - soubory jsou bez jakýchkoliv úprav - nastavení fotoaparátu Nikon Z9 je stejné jako u snímku v galerii na konci testu a pro všechny fotografie stejné. Všechny výřezy pocházejí ze středové části snímku a fotografovány na nejnižší clonové číslo, které na této ohniskové vzdálenosti lze nastavit:

Tamron 150-500, ohnisko 400 mm, clonové číslo 6.0:

Nikon 180-600, ohnisko 400 mm, clonové číslo 6.0

Nikon 100-400, ohnisko 400 mm, clonové číslo 5.6:

Na ohniskové vzdálenosti 400 mm se s ostrostí ve středu obrazu umístil s velmi malým náskokem Tamron, následovaný Nikonem 100-400 (pokud pomineme "v jeho neprospěch" hovořící clonové číslo 5.6) a potom trochu s odstupem Nikon 180-600. Jak vidíte, Tamron je v této kategorii mimořádně ostrý objektiv.

A co rohy? Tedy - zajímá někoho při této ohniskové vzdálenosti ostrost v rozích? No, budiž:

Tamron 150-500, ohnisko 400 mm, clonové číslo 6.0:

Nikon 180-600, ohnisko 400 mm, clonové číslo 6.0

Nikon 100-400, ohnisko 400 mm, clonové číslo 5.6:

Když si uvědomíte, že se díváte na výřezy z tiskové velikosti 180 x 120 cm, tak bych ty rozdíly v ostrosti mezi těmito třemi objektivy neviděl jako drastické, protože:

a) málokdo dělá tak velké fotky
b) pokud je dělá, tak se na ně lidi nekoukají ze 30 cm
c) po jemném doostření byste těžko hledali rozdíly

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší.

Závěr: Podívejte se na test na fotoaparátu Sony zde. Nicméně v drtivé většině případů je bokeh velmi příjemný bez nějakých silně rušivých prvků.

Závěr:  Podívejte se na test na fotoaparátu Sony zde. Aberace je na velmi snesitelné úrovni.

Asi málokdo si vybírá teleobjektivy těchto rozsahů pro fotografování makrosnímků, ale budiž, stát se to může, zvláště u velmi plachých hmyzáků :)

Závěr: Nejlepší poměr zvětšení poskytuje Nikon 100-400 - předmět o velikosti 2.6 cm bude na snímači zobrazen ve velikosti 1 cm. Pokud chcete skutečné makro - tj. zobrazení 1:1, doporučuji Nikon 105/2.8 VR S.

Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice.

Všem objektivům je společná nejvyšší ohnisková vzdálenost  400 mm a na té jsem také "pocitově" rychlost testoval, měřící přístroje nemám.

Závěr: Přesné je ostření u všech výše zmíněných objektivů, je to dáno principem ostření na snímači. Pocitově mi nejrychlejší ostření připadá na 100-400. Ale ony jsou mezi těmi objektivy tak malé rozdíly, že těžko soudit.

Stabilizací jsou vybaveny všechny tři zde porovnávané objektivy. Nejsem vybaven laboratorními přístroji pro měření účinků stabilizace, takže pouze pocitově a tudíž nepřesně na základě dojmu.

Všem objektivům je společná nejvyšší ohnisková vzdálenost  400 mm a na té jsem také "pocitově" stabilizaci testoval.
1. místo - Nikon 100-400
2. místo - Nikon 180-600
3. místo - Tamron 150-500

V režimu stabilizace NON-LINEAR má Tamron docela nepříjemnou vlastnost, kdy po expozici odskočí ostřící bod. Podobně se chovají i některé objektivy Nikon.

Při zapnuté stabilizaci se může stát i následující (1/50s, clonové číslo 6.7, ohnisková vzdálenost 500 mm):

Je to takový divný efekt zdvojených obrysů - nevzpomínám si, že bych jej někde jinde viděl. Vypadá to jako dvojexpozice. Když jsem objektiv testoval na fotoaparátu Sony, ničeho takového jsem si nevšiml.

Závěr: Stabilizace u tohoto objektivu nemá tak silný účinek jako třeba objektiv 100-400, odhadem tak o 1 EV méně, možná i o 2 EV. Není to silná stránka tohoto objektivu.

Clonové číslo 5.3, 203 mm:

Clonové číslo 22, 150 mm:

Clonové číslo 18, 228 mm:

Závěr: Viz test na fotoaparátu Sony. Odolnost na protisvětlo je slabší, zvláště, pokud je světelný zdroj mimo snímek - ve snímku se může objevit závoj a nižší ostrost. Odlesky (reflexy) jsou většinou celkem v pohodě, ale najdou se i situace, kdy dokáží snímek zcela zlikvidovat (ale jsou vzácné). Navíc jsou vidět v hledáčku.

Závěr: Nemá smysl v této kategorii objektivů hodnotit - samozřejmě tam u všech nějaké je, ale v případě potřeby jej můžete lehce odstranit.

Závěr: V tomto porovnání nemá smysl hodnotit. Pokud se vám nebude líbit, lze ji velmi dobře odstranit.

Objektivy Nikon umožňují použití Z konvertorů, byť daní za jejich použití je snížení ostrosti a světelnosti, mnohdy nad únosnou míru obojího. U objektivu Tamron nelze Z konvertory použít. Konvertory fungují nejlépe na objektivech s pevnou ohniskovou vzdáleností a vysokou světelností.

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon Studio NX.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace, vše z ruky. Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm. U některých fotografií provedeno srovnání horizontu.

Ačkoliv máte galerii snímků uvedenou již v testu s fotoaparátem Sony, dám sem pár snímků pořízených Nikonem Z9:

Tamron Z 150-500/5.6-6.7 Di III VC VXD (A057Z)

Když jsem testoval tento objektiv poprvé, testoval jsem verzi pro Sony, protože verze pro Nikon Z neexistovala. Také jsem jej nemohl porovnávat s objektivy Nikon Z 100-400 a Z 180-600, protože neexistovaly. Ale dnes již existují a tak je s čím srovnávat.

Světelnost

To je obecná věc - čím delší ohnisková vzdálenost, tím více vadí maximální světelnost objektivu. Dnes se stále hovoří o tom, zda je to či ono "udržitelné". U objektivů to má i jiný význam - pokud nemáte objektiv na stativu, tak udržet delší časy na ohniskové vzdálenosti 600 mm je těžší než na 400 mm. Stabilizace sice pomáhá, ale ta bohužel nestabilizuje objekt fotografování. A tak mnohdy i za celkem slunného dne budete muset zvýšit ISO, aby byly snímky přijatelné ostré. A rozdílem světelnosti 5.6 a 6.3 se nenechte vyděsit - je to jen 1/3 EV!

Cena

- tak jsou mezi námi fotografy šťastní jedinci, pro které není cena rozhodujícím parametrem. Pro většinu je ovšem cena prvkem rozhodujícím.

*Ceníkové ceny výrobců/dovozců k 1.7.2024

Ačkoliv ceny objektivů jsou u prodejců zpravidla nižší než zde uvedené, přesto je rozdíl v cenách objektivů značný. Mezi Tamronem a Nikonem 180-600 je to cca 17.000,- Kč a na Nikon 100-400 si budete muset připlatit téměř 40.000,- Kč. Skutečností ovšem je, že pokud chcete teleobjektiv s ohniskovou vzdáleností nad 300 mm, tak na bajonetu "Z" nic jiného k datu zrodu tohoto textu neexistuje a patrně se nic dalšího delší dobu ani neobjeví. Když se Tamron začal prodávat před třemi lety na bajonet Sony, byla jeho cena 38.990,- Kč. Dnes je tedy o 5.000,- Kč levnější a lze jej koupit na českém trhu již za 30.000,- Kč.

Pokud jde o cenu, je Tamron jednoznačnou volbou. Levněji se v této kvalitě nad 300 mm nedostanete.

Rozsah ohniskových vzdáleností

Pokud jste "ptáčkaři", tak opravdu chcete co nejdelší ohniskovou vzdálenost a každých 100 mm je dobrých. Pro tento účel je Nikon 180-600 jednoznačnou volbou, protože v případě potřeby umožňuje ještě použít i konvertor (byť za cenu snížení světelnosti a mírné zhoršení kvality obrazu a bez stativu budete fotit jen za slunečného počasí nebo s vysokým ISO, ale jde to). U Tamronu konvertor použít nelze.

Pokud jde maximální ohniskovou vzdálenost, je nejlepším řešením Nikon 180-600. Pokud máte v úmyslu využít i telekonvertor, zvolte Nikon 180-600 nebo 100-400.

Rozměry a hmotnost

Tamron vám v brašně zabere nejméně místa, ale stále je skoro o půl kila těžší než Nikon 100-400. Ale půl kila za 40 tisíc také není málo :) Pokud je rozhodující co nejmenší hmotnost, potom Nikon 100-400 při prakticky stejných rozměrech s Tamronem.

Ovládací prvky na objektivu

Ve většině případů je lepší mít na objektivu více ovládacích prvků než lézt pokaždé do menu fotoaparátu. Pokud jde o počet smysluplných prvků, jednoznačně vítězí Nikon Z 100-400.

Kvalita obrazu

U této kategorie objektivů není ostrost v rozích moc podstatná. Podle mých dosavadních zkušeností jsou rozdíly mezi těmito objektivy na srovnatelných ohniskových vzdálenost nepodstatné.

Stabilizace

Hodnotil jsem na společném ohnisku 400 mm a za jednoznačného vítěze vyhlašuji Nikon Z 100-400, na druhém místě Nikon Z 180-600. Tamron má stabilizaci mírně slabší než Nikon Z 180-600. Hodnocení je to subjektivní, ale praxí ověřené. Nevím proč, ale když jsem testoval tento Tamron na fotoaparátu Sony, zdála se mi stabilizace lepší.

Výhody a nevýhody jsou stejné jako v testu na fotoaparátu Sony.

Tento typ objektivu si pořizujeme většinou kvůli nejvyšší ohniskové vzdálenosti - v tomto případě 500 mm. Každý objektiv má své kladné i horší stránky, v tomto případě těch horších naštěstí moc není:

+ relativně kompaktní konstrukce
+ výborná ostrost již od nejnižších clonových čísel v celé ploše obrazu
+ prakticky žádná aberace
+ velmi rychlé a přesné ostření (zkoušeno na Sony A7III, která někdy zaostřila přesně, ale jinam :)

+ možnost uzamknout objektiv na libovolné ohniskové vzdálenosti
+ uživatelé stativů s montáží Arca Swiss nepotřebují šroubovat na stativovou patku další destičku

+ utěsnění objektivu proti prachu a vlhkosti

+ až do ohniskové vzdálenosti 480 mm si objektiv udrží světelnost 6,3

+ relativně příznivá cena v poměru cena/výkon

- nelze použít žádný telekonvertor

- náchylnost k závoji a reflexům u snímků v přímém protisvětle (resp. se sluncem v záběru)

- pro někoho menší účinek stabilizace, "až 4 EV" uváděné v propagačních materiálech nemohu potvrdit, spíše bych se přikláněl k "až 3 EV" a je rozhodně horší, než u obou zde uváděných objektivů 100-400 a 180-600.

Důležité je, že ačkoliv je ze všech tří zde porovnávaných objektivů nejlevnější, za své peníze dostanete velmi kvalitní objektiv. Možná jsou zde uváděné Nikon v některých vlastnostech (zvláště stabilizaci a odolnosti na protisvětlo) o kousek lepší, ale dost si připlatíte.

Samozřejmě můžete použít přes FTZ redukci i objektivy určené pro Z bajonet: třeba Tamron 150-600 (jen verzi G2), Sigmu 150-600 ve verzi Contemporary či Sport, po příchodu Z fotoaparátů se objevují na bazarech docela často. Kupovat je na "Z" bajonet nové nevidím moc účelné. Také je zde na F bajonetu malý objektiv Tamron 100-400 - kdyby jej Tamron udělal v Z verzi, byl by to výborný cestovní objektiv - malý a lehký.

Pokud by se vám snad stýskalo po 600 mm, tak vězte, že rozdíl mezi 500 a 600 mm je následující:

Testy probíhají na náhodně vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
Objektiv splňuje kritérium udržitelnosti (lze s ním fotografovat z ruky). Byl testován i na zvířatech, ovšem bezkontaktně.
Je vyroben v cizině, v ČR tedy nezanechal žádnou uhlíkovou stopu. Skladujte mimo dosah dětí!
Dbejte na správnou ekologickou likvidaci objektivů - objektiv nepatří do komunálního odpadu.
Při pohledu do hledáčku nemusíte vnímat své okolí - nechte své okolí sledovat poučenou osobou, dbejte na své bezpečí!
Nevhazujte do ohně a vody - tyto případy nejsou kryty zárukou.
Před použitím objektiv vybalte z krabice!
Pokud objektiv nejde nasadit na fotoaparát, sejměte krytku bajonetu.
Pokud vidíte po nasazení objektivu na fotoaparát pouze tmu, zapněte fotoaparát a sundejte přední krytku objektivu.
Výrobek není samostatně funkční, vyžaduje ke správné funkci fotoaparát.